Týká se to například lidí, kteří jako osoby samostatně výdělečně činné provozují třeba vesnickou restauraci nebo hospodu. Zaměstnávají tak pochopitelně třeba i číšníky, servírky nebo kuchaře.

Z důvodu probíhajícího nouzového stavu a přijatých karanténních opatření musely být dané provozy – restaurace či hospody – uzavřeny. Jestliže provozovatel odmítne využít možnosti prodeje u výdejového okénka, či je pro něj finančně nevýhodná, nechá své zaměstnance doma, ale podrží si je, přičemž na jejich mzdy čerpá podporu z programu Antivirus.

Sám ovšem tím pádem ztrácí možnost čerpat jako OSVČ kompenzační bonus ve výši 500 korun denně. Druhou možností pak je to, že své zaměstnance propustí, aby mohl pro sebe, popř. i svoji rodinu získávat kompenzační bonus.

Příslušný zákon totiž dosud neumožňuje, aby jedna OSVČ mohla čerpat peníze z programu Antivirus a zároveň s tím mít nárok na kompenzační bonus. Proto se OSVČ musí rozhodovat pro jedno z toho, což je leckdy lidsky velice citlivé, neboť musí volit mezi udržením životní úrovně své a své rodiny na jedné straně, a svých zaměstnanců na straně druhé.

Je proto rozumné, že živnostníci, resp. OSVČ nyní budou moci získávat souběžně peníze jako z programu Antivirus, tak z prostředků vyčleněných na úhradu kompenzačních bonusů, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.  Dnes prezident Miloš Zeman příslušnou legislativu podepsal.

Tisíce živnostníků, resp. OSVČ tedy nově budou mít možnost získat další podpůrné peníze, ať už z programu Antivirus, nebo v rámci kompenzačního bonusu. Zároveň už nebudou nuceni čelit nepříjemnému rozhodování, zda upřednostnit svoji rodinu, či své zaměstnance.

Celkové náklady takového opatření, vyčíslitelné na zhruba 300 milionů korun dodatečných výdajů veřejných rozpočtů, jsou vzhledem k uvedenému přínosu přijatelné. O peníze si OSVČ mohou požádat i zpětně, tedy za celé období podzimního nouzového stavu, který začal 5. října. Důchodci si mohou zvýšit penzi o stovky až tisíce korun. Musí ovšem udělat jednu drobnost.