Kromě ostré hotovosti realizují čeští stíhači také cvičné lety. „Spolupracujeme s aliančními kolegy ve vzduchu i na zemi,“ vysvětlil velitel uskupení podplukovník Pavel Pavlík. Piloti tak strávili stovky hodin ve společných výcvikových misích například i s jednotkami alianční předsunuté přítomnosti (eFP). Specifickým druhem výcviku jsou také lety v nízkých hladinách nad mořem, které nelze v podmínkách České republiky realizovat.

„Předání operačního úkolu je v plánu na 31. prosince. Přelet gripenů a první části personálu by se pak měl uskutečnit 2. ledna 2020,“ dodal podplukovník Pavlík. Návrat druhé poloviny kontingentu vojáci naplánovali na 9. ledna 2020. České vojáky vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16.

Na estonskou základnu byly v srpnu přesunuty letouny JAS-39 Gripen a vojáci primárně z 21. základny taktického letectva Čáslav. V polovině mise se část personálu obměnila. V průběhu čtyř měsíců se v oblasti uskutečnily desítky ostrých vzletů, kromě Čechů se do nich zapojilo také belgické a dánské letectvo.

Český kontingent v Estonsku je součástí mise NATO pro zabezpečení vzdušného prostoru Baltských států, které nemají své vlastní nadzvukové letectvo. Piloti s letouny JAS-39 Gripen drží ostrou hotovost v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Na ochraně vzdušného prostoru Lotyšska, Litvy a Estonska se podílí také dánské a belgické letectvo s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.