„Cena pohonných hmot byla v Česku přes léto až nezvykle stabilní a zářijový vývoj na to zatím navazuje. Důvodem stability cen jsou protichůdné, vzájemně se ovšem víceméně vyvažující tendence světových trhů," upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

První tendencí je pozvolný pokles cen ropy. Ta svého letošního cenového maxima, takřka 75 dolarů za barel, dosáhla ve druhé polovině dubna, avšak od té doby zlevnila o bezmála 19 procent, na nynějších zhruba 60 dolarů za barel, vyjdeme-li z cen ropy typu Brent. K poklesu dochází pod vlivem nárůstu obav investorů z globálního ekonomického zpomalení, zapříčiněného zejména stupňující se obchodní válkou USA a Číny a s ní spjatou nejistotou, ale také nejistotou spjatou s možným tvrdým brexitem a dalšími riziky typu výrazného zpomalení čínské ekonomiky nejen z důvodu obchodní války.

Tato obava, která oslabuje poptávku po ropě, je tak silná, že ji zatím nerozhání ani uvolňování měnové politiky – či signalizace takového uvolňování – světově významných centrálních bank v čele s tou americkou. Nerozhání ji ovšem ani omezení těžby klíčovými těžaři včetně Saúdské Arábie a Ruska, které potrvá minimálně do roku 2020, ani geopolitické tenze, jako je ta mezi Spojenými státy a Íránem.

Naproti tomu ovšem ta samá obava investorů způsobuje posilování dolarů, neboť ten představuje bezpečné útočiště pro časy zvýšené nejistoty. Výsledkem je aktuální zhodnocení dolaru na nejsilnější úroveň vůči koruně za poslední více než dva roky. Ještě před letošními prázdninami se dolar prodával za 22,40 koruny, dnes je zhruba o korunu dražší, když vyjde zhruba na 23,40. Toto oslabení české měny zvyšuje korunovou cenu barelu ropy a zásadně tak tlumí efekt jejího zmíněného – dolarového – zlevňování.

„Výsledkem toho všeho je právě „stojatost“, případně jen mírné snižování cen pohonných hmot v ČR. V příštích sedmi dnech lze očekávat opět jen mírné zlevnění jak benzínu, tak nafty, v rozsahu kolem pěti haléřů na litr," uzavírá Kovanda.