Češi ztrácejí zájem o hypotéky kvůli přísnější regulaci jejich poskytování, platné od loňského října. Ta od možnosti získat hypotéky odstřihla až dvacet procent domácností. „Například v Praze je nyní obtížné dosáhnout na hypotéku i pro řadu domácností s celorepublikově nadprůměrným příjem. Roli pochopitelně hraje také růst úrokových sazeb hypoték a fakt, že se domácnosti ve velké míře hypotékami ,předzásobovaly´,“ konstatoval Kovanda. Důvodem tohoto předzásobení jim loni byla právě vyhlídka na přísnější regulace a růst úrokových sazeb. Řada domácností tak své rozhodnutí vzít si hypotéku uspíšila a nyní se naplno projevuje kompenzační propad, vysvětlil ekonom.

V letošním roce však podle Kovandy průměrná sazba hypoték – ukazatel Fincentrum Hypoindex – neporoste tak rychle jako loni, kdy od ledna do prosince vzrostla z 2,28 na 2,91 procenta. Důvodem je zastavení růstu tržních úrokových sazeb, a posléze dokonce jejich propad. K tomuto zvratu došlo loni v říjnu, resp. v listopadu. Od té doby mírně poklesla například dvanáctiměsíční sazba mezibankovního trhu PRIBOR. Poklesl také výnos desetiletých dluhopisů vlády v ČR.

Pokles sazeb souvisí s vývojem na světových trzích. Na nich právě od posledního loňského čtvrtletí ochabla inflační očekávání, což zastavilo, či dokonce zvrátilo růst tržních úrokových měr. Kvůli propadům burz na přelomu roku pak od plánu na další zvyšování úrokových sazeb upustila samotná americká centrální banka. Se svými plány na zvyšování úroků přibrzdila vlivem tohoto vývoje i Česká národní banka.

Díky poměrně příznivému lednovému vývoji na akciových trzích zejména v USA a díky vyhlídkám na možný smír v obchodní válce mezi USA a Čínou začaly tržní úrokové sazby v ČR v poslední době opět růst. „Stále se však nacházejí pod úrovní svého mnohaletého maxima z loňského podzimu. A je otázka, zda toto maximum letos vůbec překonají. Vzhledem k ekonomickému zpomalení eurozóny, které oddaluje zahájení růstu úrokových sazeb v eurozóně, se zatím zdá, že ne,“ dodal Kovanda.

Na trhu je podle něj navíc kvůli předloni skončené intervenci ještě větší nadbytek korun než před jejím zahájením. Tento nadbytek zvyšuje poptávku po českých dluhopisech, což vytváří tlak stlačující jejich výnosy. Průměrná sazba hypoték je přitom z tržních úrokových sazeb nejvýrazněji korelována s výnosem dlouhodobých tuzemských vládních obligací. Přebytek korun na trhu tak v důsledku rovněž tlumí tempo růstu hypotečních úroků. „To vše ovšem znamená, že ani průměrná sazba hypoték by letos příliš růst neměla. Koncem roku 2019 tak lze očekávat průměrnou sazbu hypoték kolem úrovně 3,5 procenta,“ uzavřel Kovanda.