Analýza údajů z výročních zpráv hnědouhelných těžebních firem ukazuje, že nízké poplatky z vydobytého hnědého uhlí (1,5 % tržní ceny do roku 2016 a cca 3,5 % od roku 2017) přinesly státu 2,3 miliardy korun za vytěžení jeho majetku. Při sazbě 10 %, což je dle horního zákona maximum, stát by získal v období 2009 - 2017 17,4 miliardy korun, tedy o 15 miliard více.

Analýza, kterou zveřejňují Greenpeace a Hnutí DUHA, také dokládá, že i po zvýšení poplatků by se majitelé těžebních firem těšili ze solidních zisků a nemuseli propouštět zaměstnance.

Analýza rovněž potvrdila, že nízké poplatky z vytěženého hnědého uhlí byly v uplynulých devíti letech doprovázeny enormními výplatami dividend. Šlo o celkem více než 42 miliard korun. Většinu vyplatily svým majitelům soukromé společnosti bývalé Mostecké uhelné Pavla Tykače a jeho společníků a také Sokolovská uhelná. Tyto firmy poslaly svým majitelům 24,5 miliardy korun, zatímco státu odvedly na těžebních poplatcích jen 1,1 miliardy. Zbytek, tedy 17,5 miliardy, šel ze Severočeských dolů do státem většinově vlastněné společnosti ČEZ.

Spravedlivější rozdělení peněz z vytěženého hnědého uhlí brání moratorium, umožňující zvýšit poplatek jen jednou za pět let, zatímco snížit kdykoliv. Prosadily to poslaneckým pozměňovacím návrhem těžební firmy v roce 2016. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní navrhuje moratorium zrušit, ale ne okamžitě. Hájení vysokého profitu těžařů na úkor státu má platit až do konce roku 2021.

Hnutí DUHA a Greenpeace prosazují nejen okamžité zrušení moratoria, ale také rychlé zvýšení těžebních poplatků na 10 % tržní ceny hnědého uhlí a investování vyšších příjmu státu do útlumu těžby uhlí a restrukturalizace dotčených regionů. Zároveň požadují nerozšiřování velkolomu Bílina za původní územně-ekologické limity. Vyšší poplatky mají sloužit na urychlení postupného, ale úplného ukončení těžby a spalování uhlí v ČR.

Hnutí DUHA proto pořádá v pondělí 18. února v 13.45 hodin před Úřadem vlády happening jako výzvu vládě ke zrušení moratoria a zvýšení těžebních poplatků.

“Nízké těžební poplatky u hnědého uhlí způsobené pro stát neférovým moratoriem připravily za devět let veřejné rozpočty o patnáct miliard korun. Pokud by se zvýšily na zákonem dané maximum, těžební firmy by nejen nezkrachovaly a nemusely propouštět zaměstnance, ale jejich majitelé by nadále byli v zisku. Zvýšením poplatků však hlavně získá stát. Změna klimatu nedává jinou možnost, než co nejrychleji skončit s těžbou a spalováním uhlí. A právě proto musí stát donutit těžební firmy, aby na sociálně spravedlivou změnu ekonomiky ve zbytku doby uhelné více přispívaly,” řekl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Podle finančního experta Greenpeace ČR Miroslava Cemana podvedl stát v souvislosti s hnědým uhlím občany a občanky České republiky hned třikrát. “Poprvé když  prodal své těžební společnosti výrazně pod jejich tržní cenou, podruhé když prostřednictvím nízkých úhrad z vydobytého nerostu akceptoval velice nespravedlivé dělení zisku z těžby a potřetí když nedokázal lidem jakkoli kompenzovat, že dýchají špinavý vzduch z těžby a spalování uhlí,” dodal Ceman.