|  TECHNIKA
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
Vojenství
Obrovská zbraň byla tažena několika lokomotivami 

Tato zbraň vážila více než 1300 tun a ovládat ji muselo 500 mužů. Dokázala však rozpoutat peklo na zemi

04. prosince 2020 09:28 / Wikimedia Commons / volné dílo
 0   0
V roce 1939 potřeboval Adolf Hitler najít způsob, jak se dostat přes francouzskou obrannou linii, která se táhla stovky kilometrů podél francouzské hranice s Německem a Itálií. Zadal proto rozkaz: zhotovit ničivou zbraň s obřím dostřelem. Zanedlouho mu inženýři představili opulentní dvojici Gustava a Doru.

Hitler nejdříve plánoval tuto obrannou linii v některém místě prorazit, později ji chtěl obejít přes Belgii, ale nakonec se rozhodl pro velkolepější řešení. Ještě téhož roku začal jednat se společností Friedrich Krupp z Essenu o výstavbě nové zbraně. V roce 1941 mu Krupp dodal dvojici obřích velkorážních děl, která byla určena pouze k přepravě po železnici.

Každé z děl vážilo neuvěřitelných 1344 tun, kvůli čemuž mohla být celá souprava přepravována pouze po speciální dvojité trati, kde ji táhlo hned několik lokomotiv. I přesto však muselo být dělo pro každou přepravu rozmontováno, aby nedocházelo k poškození trati vlivem značné váhy.

Nemotorný obr

Vojenský kolos vysoký jako čtyřpodlažní budova měřil 6 metrů na šířku a 42 metrů na délku. Celou soupravu obsluhovala posádka nejméně pěti set lidí, která potřebovala pouze na přípravu zbraně ke střelbě více než dva dny usilovné práce. Když se ale celá náročná příprava zdařila, cílová destinace pocítila obrovskou zkázu, kterou dokázala zbraň napáchat.

Samotné dělo mělo ráži 800 milimetrů a pálilo 4,8 tunové náboje, které dokázalo vystřelit rychlostí přes 800 metrů za vteřinu. Tato munice pak při zásahu prošla železo–betonovým bunkrem jako nůž máslem a způsobila většinou fatální škody. Při maximálním náklonu hlavně 48° mohl Gustav zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 29 kilometrů. Mohl však vypálit jen 3 střely za hodinu a po sto výstřelech byla hlaveň natolik poškozená, že vyžadovala náročnou opravu.

Síla zbraně byla obrovská

Obě děla si tak kvůli množství problémů, které jejich provoz přinášel, přílišné slávy neužila. Gustav byl nasazen jen jedinkrát v bitvě při dobývání rozsáhlé pevnosti u Sevastopolu, kde zcela zdemoloval postavení těžkých obranných děl u pobřeží a několika dalšími výstřely proměnil v ruiny jeden z hlavních bunkrů. Gustav také zasáhl muniční skladiště v zálivu Severnaja, které proměnil jedinou střelou v běsnící ohnivé peklo. Hovoří se také o tom, že jedna zbloudilá střela potopila loď v zálivu. Gustavova sestra Dora do boje nikdy nasazena nebyla a zničili ji samotní Němci, aby nepadla do rukou blížících se Rusů. Dále čtěte: Elektromagnetické dělo americké armády dokáže zničit téměř vše.

Fotogalerie
Lukáš Bauer | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu