|  TECHNIKA
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
Věda a technika
Superblesky uvolňují obrovské množství energie 

Oslepující světlo a děsivá rána. Vědci popsali blesk, který má více energie, než vyrobí jaderná elektrárna za rok

30. listopadu 2020 12:43 / Pixabay
 0   0
Již téměř půl století jsou známy atmosferické blesky, které se od těch běžných zásadně liší. Tyto výboje totiž uvolňují až stokrát více energie než běžný blesk a jsou až tisíckrát jasnější. Vědci množství energie uvolněné výbojem přirovnávají k roční produkci jaderné elektrárny.

Oslepující záře a obrovská energie, která se uvolní během gigantických blesků, jež byly v naší atmosféře objeveny před více než padesáti lety. Tyto takzvané superblesky jsou až tisíckrát jasnější než běžné bouřkové blesky a uvolní tolik energie, kolik vyrobí jaderná elektrárna za jeden rok. 

Dvojice amerických výzkumníků se tento úkaz rozhodla důkladně prozkoumat, aby mohli popsat princip jejich fungování a důvod jejich energetické vydatnosti. Výzkum ukázal, že uvolněnou energií mohou běžné blesky překonat až stonásobně. Vědeckou studii zabývající se silou superblesků zveřejnil odborný časopis Journal of Geophysical Research: Atmospheres.

Záhadný původ obrovské energie

Takzvané superblesky se vědcům podařilo identifikovat v sedmdesátých letech 20. století. Tento přírodní úkaz vědci odhalili díky satelitním snímkům, na kterých byly nápadně silnější blesky, než bývalo běžné. Od té doby jsou předmětem vědeckých diskuzí a o četnosti jejich vzniku dosud nebylo příliš jasno.

Měření získaná rozdílnými satelity na oběžné dráze a v pozemních výzkumných stanicích totiž často vypovídají o zcela odlišných vlastnostech těchto jevů. Vědci se tak neshodli na otázkách, jak často a jakým způsobem superblesky vznikají. Zda odlišně než běžné blesky, nebo jsou jen větším a jasnějším projevem stejných procesů.

700 kilometrů dlouhý blesk

Ze statistik vyplývá, že přibližně každý 300. výboj je superblesk. Lovci superblesků je zachytili na snímcích, přičemž v roce 2018 například byl zachycen 17 sekund trvající blesk s délkou více než 700 kilometrů. 

Pro svůj výzkum vědci využili data geostacionárního satelitu GOES-16, který na rozdíl od pozemních monitorovacích zařízení měří celkový jas (optickou energii) blesků. Museli však rozlišit záblesky z pozemních stanic se záblesky pořízenými z vesmíru, ty jsou totiž mnohem jasnější než ty pořízené ze Země. Dál čtěte: (Pod Antarktidou z mořského dna uniká metan. Může to být počátek rozsáhlé nezastavitelné katastrofy).

Fotogalerie
Lukáš Bauer | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu