Mezi milovníky přírody neustále stoupá počet těch, kteří se dají na chov hmyzu. Nemalý podíl na tom má i ta skutečnost, že stále více lidí trpí různými alergiemi, což je ve výběru domácího mazlíčka dost omezí. Více jsme o tomto tématu psali zde. U silných alergiků se tak často výběr zužuje na plazy, ryby nebo právě hmyz. Pravda je, že strašilka k vám asi na zavolání nikdy nepřiběhne, přesto může vnímavému člověku přinést řadu nových pohledů do živočišné říše a obohatit tak i jeho vědomosti.

Duch či přízrak

Latinský název strašilky je Phasmatodea, což znamená duch nebo přízrak. Příznačný název, že? Pod něj se navíc schovávají i pakobylky a lupenitky. Tito tvorové, kteří dokonale zvládají své mimikry, velmi často připomínají větev nebo kůru. Najít strašilku v teráriu tak bývá občas skutečný oříšek. Na druhou stranu, děti se jejím hledáním takto mohou skvěle zabavit. Zajímavostí také je, že se strašilky svlékají asi pětkrát za život. Většinou k tomu dochází v noci, kdy jsou nejvíce aktivní.

Široký výběr

Vybrat si tu nejvhodnější strašilku bude jeden z nejtěžších úkolů. Odhaduje se totiž, že na světě existuje asi 4 000 druhů těchto tvorů. Nejčastěji se u nás chová pakobylka indická. Ať už si ale koupíte jakýkoliv druh, vězte, že péče o ně je naprosto minimální. Což je další pozitivum v případě, že se rozhodujete, že pořídíte svým dětem nějaké „startovací“ zvířátko. Vaše ratolesti se díky strašilkám mohou postupně učit zodpovědnosti i péči o nějaké zvíře.

Domov na kytce v květináči

Nenáročnost strašilek či pakobylek dále spočívá v tom, že nepotřebují žádné speciální „ubytování“. Velmi spokojené budou v insektáriu nebo klidně na květině v květináči, kterou máte u vás v bytě. Stejně tak nejsou háklivé ani na teplotu prostředí. Vystačí si s pokojovou teplotou a pokud žijí na pokojové květině, tak ji prakticky ani neopouštějí. Samozřejmě tento způsob chování má určitou nevýhodu. Snadno totiž můžete strašilku přehlédnout, a tedy i zašlápnout nebo ji třeba vysát.

Použijte láhev od okurek

Ale ani pořízení insektária nebývá nijak nákladné. Vezměte klidně plastovou krabici či velkou zavařovací sklenici. V žádném případě nesmí být nádoba uzavřená, ale proti nechtěnému úniku strašilky ji přikryjte nějakou prodyšnější tkaninou nebo pletivem. V případě sklenice je potřeba, aby byla větší. Svou výškou by měla 4x přesahovat výšku strašilky. Strašilky potřebují hlavně při svlékání spoustu prostoru a v těsných místech by si mohly ublížit. Na dno insektária už nemusíte dávat nic, nebo třeba tenkou vrstvu rašeliny nebo filtrační papír. A nezapomeňte hlavně na větvičku.

Vegetariánský jídelníček

Strašilky jsou výhradně vegetariáni. Nejvíce druhů se živí určitou skupinou rostlin, jiné dokonce jedí pouze jednu určitou kytu. Nejběžnější potravou lupenitek jsou listy ostružiníku. Dají se sehnat i v zimě, protože pod sněhem zůstávají stále zelené. A nebo si je můžete natrhat dopředu a schovat v mrazáku. Zpestřit stravu můžete strašilkám třeba listy šípku, černého bezu, růže či ibišku. Celé větvičky s listy vkládejte strašilkám vždy do malé sklenice s užším hrdlem, které jsou naplněny vodou. Pak jim déle vydrží. Nezapomeňte otvor dobře utěsnit, třeba vatou, aby se strašilky neutopily.