Sice pro mnohé houbařská sezona skončila už v září, stále je ale šance odejít z lesa s plným košíkem hub. Oblíbené hřibovité houby, například křemenáče nebo kozáci, totiž rostou až do příchodu mrazů. Větší šance je proto v teplejších oblastech. "Hřibovité houby porostou do zámrazu, datum neznám, ale do zámrazu pořád porostou," okomentoval situaci Jan Wipler, člen České mykologické společnosti.

Hřibů se dá najít stále mnoho

Dále mykolog Jan Wipler doplnil, že se dá "najít určitě hřib hnědý, v teplejších oblastech se ještě může objevit i hřib smrkový. Co se týče klouzků, tak se dá nasbírat klouzek modřínový a klouzek obecný. Najít se dá také klouzek douglaskový, ale ten je vzácný, určitě bych ho nesbíral. Pod duby se dá najít křemenáč krvavý a ještě rostou kozáci." Rozhodně toho tedy není málo.

Vyhledejte teplejší lokalitu v blízkosti vody

Situace je taková, že pokud teploty začnou padat k nule, pak je vhodné najít spíše teplejší lokalitu, kde se budou houby vyskytovat přirozeně déle a bude větší pravděpodobnost jejich nalezení. Jeden z nejlepších tuzemských houbařů Dominik Mašek doporučil vybrat si místa v blízkosti vodní plochy.

Větší šance v listnatých lesech

"Když začne být už opravdu zima a noční teploty začnou padat někam na 5 stupňů Celsia a méně, tak funguje, že houby rostou blízko vodní plochy. Opravdu se objevují metr či půl metru od břehů rybníků či u řeky. Je to dané tím, že voda je teplejší a umí ohřát kraj břehu, což se hřibovitým houbám líbí," vysvětlil zkušený houbař Dominik Mašek. Na závěr ještě doplnil, že úspěšnější houbaření na podzim bývá v listnatých lesech.

Dejte si však pozor na plísně

Hřiby sbírané v této době bývají často napadené plísněmi, které jsou pro člověka nebezpečné. "Je důležité naučit se rozlišovat, kdy je houba jen stará a kdy už je napadená plísní. Když hřib vypráší výtrusy, prach je tmavý. Když je ale houba chycená plísní, tak rourky jsou bílé či našedlé. Houbu, která je chycená plísní, poznáte podle toho, že je hodně měkká, na první pohled je vidět, že v místě napadení plísní je vodnatá až rozteklá. Plíseň nedohub se často objevuje u hřibu hnědého, plodnice hřibu smrkového se rozkládají spíše stářím. U hřibu hnědého je napadení nedohubem opravdu časté, může se jednat i o malou plodnici, která vypadá čerstvě, ale už může být napadená," uvedl Dominik Mašek.

Houby, které přejdou mrazem jsou nebezpečné

Kromě plesnivých hub se můžete při takto pozdním sběru setkat s druhým problémem, a tím jsou houby, které opakovaně zmrznou a roztají. "Místy se už objevují mrazíky a určitě si na to dejte pozor. Říká se, že pokud houby posbíráte hned po prvním mrazu, tak by měly být ještě v pořádku. Daleko horší je, když houby přejdou mrazem opakovaně, tedy zmrznou, roztají a znovu zmrznou. Taková houba může vypadat opticky relativně v pořádku, ale uvnitř plodnice už nastává rozklad. Houby přešlé mrazem mají viditelně přischlé rourky, to nedělá jen sucho, ale umí to i mráz. Dejte si na to opravdu pozor, je to stejné, jako kdyby člověk snědl zkažené maso," vysvětlila mykoložka Tereza Tejklová. Dále čtěte: Vyrobte si vlastní výzdobu na dušičky. Není na tom nic těžkého, navíc vás to nebude stát skoro nic.

Zdroj: zivotvcesku.cz, houby.naturatlas.cz.