Kdo má zahradu, má obvykle i jednu či více nádob, do kterých zachytává dešťovou vodu. Tu pak využívá k zalévání zahrady. Vyjde to levněji, než používat k zalévání pitnou vodu z kohoutku, o ekologii ani nemluvě. Jenže nádoby na dešťovku nějakou tu tisícikorunu stojí a pokud včas sudy nezazimujete, mohou je mrazy natolik poničit, že je bude třeba na jaře vyměnit za nové.

A jaký je ideální čas na zazimování zahradních sudů? Dokud lze bez problémů odčerpat z nádrží vodu. Pokud se teploty pohybují okolo nuly, nemusí to ještě pro nádoby znamenat definitivní konec, ale jakmile teploměr ukazuje minusové hodnoty, je potřeba sudy bez okolků zazimovat. Nádrž se pod tlakem minusových hodnot začíná smršťovat, deformovat nebo praskat.

Sudy na zachytávání dešťové vody mohou být z různých materiálů a každý potřebuje něco trochu jiného. Když se o nádoby dobře postaráte, budou vám sloužit rozhodně déle než jen jednu sezonu. Je jasné, že nejvíce náchylné na mráz jsou sudy plastové, ale péči musíte věnovat i sudům kovovým nebo dřevěným.

Co s přebytečnou dešťovou vodou

Ať už máte jakýkoliv sud, pokud je v něm ještě voda, budete ji muset odčerpat. Nechat kvalitní dešťovku jen tak vsáknout do trávníku by byla škoda. Zalijte proto veškerou zeleň na zahradě. Obzvláště jehličnany zálivku ocení, protože při dlouhotrvajících mrazech mohou uschnout. Pokud vám přeci jen ještě nějaká voda zbude, přelijte ji do menších nádob a postupně ji zužitkujte. Měkká dešťová voda prospívá nejen venkovním rostlinám, ale i pokojovkám.

Plastový sud

Plastové sudy jsou sice nejlevnější, ale také jde o nejvíce ohrožený materiál. Pokud máte sud s výpustným ventilem, vyprázdnění sudu nebude problém. Pokud máte sud bez ventilu, je vhodnější vodu odčerpat buď pomocí ponorného čerpadla, nebo pomocí kbelíku. Plast mohl vlivem povětrnostních podmínek zkřehnout a pokud byste s nádobou nějak nešetrně zacházeli, mohl by plast snadno popraskat. Vyprázdněnou nádobu potom uschovejte do místnosti, kde nemrzne. Pokud tuto možnost nemáte, alespoň sud převraťte dnem vzhůru, aby do něj během zimních srážek nepřibyla další voda. Nádoba, která bude v zimním období uskladněna venku, musí bezpodmínečně zůstat suchá.

Kovový sud

Kovový sud je sice odolnější než plastový, ale i tak má své slabiny. Buď si musíte pořídit takový, který nerezne, nebo má ochrannou vrstvu proti rzi. I tak ale stačí malá oděrka a je zaděláno na rozvoj rzi. Je třeba také počítat s tím, že s kovovým sudem se mnohem hůře manipuluje než s plastovým. Je totiž těžší, obzvláště pokud je ocelový. O něco lehčí jsou sudy z pozinkovaného plechu. I v případě kovových sudů platí, že je praktičtější si pořídit ty s výpustným ventilem. Při odebírání vody pomocí kbelíku můžete kov snadno poškrábat, což je první krok ke vzniku rzi. Prázdný a suchý sud pak dejte do suché místnosti, nebo jej alespoň schovejte venku někde pod střechu. Pokud necháte nádobu venku, podobně jako u plastové nádrže je nutné postavit sud dnem vzhůru.

Dřevěný sud

Dřevěné sudy vypadají na zahradě velmi esteticky, ovšem i o ně je třeba se před zimou postarat. Ideální je dřevo naimpregnovat proti vlhkosti a ošetřit oleji. Musíte ale zvolit vhodné prostředky, které svým složením nekontaminují vodu. Některé dřeviny jako buk a dub časem zatvrdnou a pórovitost se mění v ucelenou kompaktní masu. Ovšem takové dřevo má hodně vysokou hmotnost a nelze s ním dobře manipulovat. Dřevěné sudy je třeba rozhodně uložit do suché místnosti, ať už jde o sklep, kůlnu nebo technickou místnost. Pokud necháte dřevěné sudy přes zimu venku, zkrátíte jim tím životnost, což by byla škoda. Jestliže skutečně nemáte prostor, kam sud dát, obalte jej alespoň fólií nebo hadrem a postavte do závětří. O tom, které dřeviny dokáží pochmurnou podzimní zahradu rozzářit, jsme psali zde.