​Buxus je stále zelený, takže ani v zimním období neztrácí na své kráse. Patří mezi nejstarší členy rostlinné říše na Zemi. Byl tu už před pěti miliony let. Přirozeně se vyskytuje v Evropě i Africe, což znamená, že je poměrně odolný vůči počasí. Jeho výhony rostou rovnoměrně, proto se skvěle hodí na tvarování a byl vždy oblíbeným dekoračním keřem různých zámeckých a šlechtických sídel.

Pozor je jedovatý

Může růst do výšky tří metrů​, jeho listy jsou nejčastěji lesklé, tmavozelené, vejčité, uprostřed prohnuté. Krušpánek​ kvete na jaře ​nenápadnými samčími i samičími květy.

Všechny části buxusu jsou jedovaté, ​a to nejen pro lidi, ale i pro domácí zvířata! ​Zajímavé přitom je, že kvalitní a tvrdé dřevo zimostrázu se odedávna využívá k výrobě klarinetů.

Jak jej správně pěstovat?

Na světlo není tento keř nijak náročný. Daří se mu na slunci i ve stínu. Hůř ale snáší celodenní přímé a intenzivní slunce. Pak může reagovat žloutnutím listů.

Půdu by měl mít humózní, jílovitou a lehce zásaditou. Buxus není náročný na zálivku, ale ​nemá rád dlouhé období sucha​. Hlavně rostliny pěstované v nádobách bychom proto měli v létě častěji zavlažovat. Na jaře si také krušpánek zaslouží přihnojení, třeba kompostem. Zimu snáší keře v zahradě dobře, buxus v květináči je lepší zakrýt navíc i hlínou a třeba mulčem.

Množení

V červnu se pak dá buxus množit řízkováním. Postup je následující: Řez veďte nahoře i dole tak, aby řízek končil pupenem a nad ním bylo maximálně pár milimetrů výhonu, odstraňte spodní a horní listy. Před zasazením řízků do zeminy můžete podpořit kořenění pomocí stimulátorů. Po výsadbě všechny řízky opatrně zalijte a zakryjte průhlednou fólií. Nezapomeňte ale občas odkrýt, ať nezačnou plesnivět.

Nenechte si keř zničit škůdci: zavíječ, sviluška, mera, mšice

Asi největším nepřítelem krušpánku je zavíječ zimostrázový, druh, který k nám byl  před časem ​zavlečen z východní Asie ​a v posledních letech páchá obrovské škody. Téměř centimetrové housenky se objevují ​ve vrcholcích rostlin​, na kterých okusují listy a mladé výhonky. Ošetřit keř postřikem můžete od března a zopakujte to raději i na podzim. 

Stejně nebezpečné jsou pro zimostráz svilušky. Ty se projeví světlými skvrnami na listech, které postupně ztrácejí barvu a usychají. Svilušku poznáte i tak, že na špičkách výhonů a kolem mladých listů nechává jemnou pavučinku. Sviluškám se daří v suchém a teplém prostředí. Proto je prevencí v parném létě vzdušná vlhkost a zálivka. Pěstujete-li buxusy v uzavřených prostorách, můžete na svilušky nasadit ​roztoče Phytoseilus persimilis​. Fungují i prostředky na bázi síry nebo minerálních olejů. Nezapomeňte na spodní strany listů!

Pokud jsou mladé listy zažloutlé a kroutí se směrem vzhůru, jsou vidět plstnaté výměšky a lepkavá medovice, pak vězte, že váš buxus napadla mera zimostrázová. Postižené části rostlin odstraňte a okamžitě likvidujte. Při extrémním napadení pomůže postřik minerálním olejem.

Dalším častým nepřítelem buxusu je mšice. Listy jsou zakroucené, mladé výhony a květy jsou pokryté lepkavou medovicí. Jedná se o nadbytečný cukr, který mšice z rostliny vysály a nejsou ho schopny využít. Na medovicových povlacích se ráda usídlí čerň​, houbová choroba, která způsobí opadávaní listů. Přirozenou prevencí jsou berušky neboli slunéčka sedmitečná. Proto je ze zahrady ani balkonu rozhodně nevyhánějte. Na mšice zabírá i silný proud vody.  (Dále čtěte: Exteriérové tipy podle Feng shui. Vytvořte si harmonii kolem domu).