Jeho výstavba skončila v září, nyní čeká na zprovoznění. K tomu potřebuje schválení německých úřadů a pak také Bruselu. Baerbocková, spolupředsedkyně německých Zelených, patří mezi vrcholnými německými politiky k nehlasitějším kritikům projektu. Pokud Rusko bude chtít posílat Evropě více plynu, může podle ní využít stávající plynovod Nord Stream 1. Podle Lukáše Kovandy má prý dost volné kapacity, což zveřejnil i ve své tiskové zprávě spolu s dalšími informacemi.

Podle webu newstream.cz Baerbocková minulý týden zavítala do Washingtonu. Spojeným státům je Nord Stream 2 dlouhodobě trnem v oku. Už administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa usilovala o zastavení projektu. "Administrativa Joea Bidena sice řekla, že projekt akceptuje, neboť nechce zhoršovat vztahy s Německem, ale nelze vyloučit, že v zákulisí stále proti plynovodu intenzivně lobbuje. A zvláště, jedná-li právě s politiky, jako je Baerbocková, kteří Nord Stream 2 kritizují relativně nejostřeji," zaznamenal komentátor Lukáš Kovanda.

Gazprom, ruský plynárenský monopol, jejž ovládá Kreml, už od konce léta loňského roku omezuje dodávky plynu Evropě. Citelné je omezování od srpna, kdy německé úřady daly poprvé jasně najevo, že zprovoznění Nord Streamu 2 neposvětí jen tak snadno. Může jít ale i shodu okolností, bez příčinné souvislosti.

Podle webu faie.cz Ruský monopol své dlouhodobě nasmlouvané dodávky plní. Snížení krátkodobých dodávek pak zdůvodňuje tím, že v Evropě chybí v důsledku enormního růstu ceny plynu dostatečná poptávka, pročež se plyn vrací zpět – směr Rusko. Proti takovému vysvětlení ale nabízejí své protichůdné někteří evropští politici, včetně právě Bearbockové, podle nichž Kreml snižuje dodávky zcela záměrně, aby tak tlačil na rychlé zprovoznění Nord Streamu 2. Sám ruský prezident Vladimir Putin se loni nechal slyšet, že zprovoznění plynovodu by Evropě ulevilo a tlačilo na pokles cen.

"Ve skutečnosti ale může současná situace Gazpromu a jeho akcionářům v čele s Kremlem vyhovovat nejen geopoliticky, z hlediska tlaku na Evropu, ale i ryze ekonomicky. Americká banka Morgan Stanley nyní zveřejnila analýzu, podle níž je pro Gazprom finančně výhodnější, když za současných podmínek plyn dodávaný na bázi krátkodobých kontraktů zadrží v Rusku, místo aby jej dodal do Evropy. Ruský monopol totiž evropskému trhu s plynem dominuje. A tím více nyní, když v rámci zelené transformace EU a německé Energiewende dochází na starém kontinentu k odstavování uhelných i jaderných elektráren. Zelené zdroje přitom zatím nejsou s to vypadlou kapacitu stabilizovaně nahrazovat. Zvláště tehdy ne, když panují nepříznivé povětrnostní podmínky, což byl případ loňska, s dopadem do cen pokračujícím i letos," komentuje situaci Lukáš Kovanda.

"Pokud se Gazpromu omezením krátkodobých dodávek podaří zvednout burzovní cenu plynu v Evropě o deset procent, což z důvodu jeho dominantního postavení na evropském trhu a zmíněným současným podmínkám není tak náročné, navýší podle uvedené analýzy Morgan Stanley svůj hrubý zisk o deset procent. Jestliže o deset procent zvýší svůj export plynu do Evropy, navýší svůj hrubý zisk ovšem pouze o pět až šest procent. Zdá se tedy, že Evropa, zejména EU, si na sebe překotným ozeleňováním ušila past, na které teď Kreml ještě k tomu vydělává," myslí si Kovanda.

"Pikantní je, že vedle ruské vlády může na omezování dodávek plynu Evropě vydělávat kromě ruské také vláda norská. Norský státní penzijní fond je čtvrtým největším akcionářem Gazpromu. Jeho podíl je sice dramaticky nižší než podíl Kremlu, pochopitelně, nicméně i tak je pravdou, že země, jež tolik dotuje elektromobilitu, ji momentálně dotuje i ze zisku z problematické ruské plynové politiky, uplatňované vůči Evropě," dodává Kovanda. Lepší zprávu si Fialova vláda nemohla na začátku nového roku přát

Zdroj: faei.cz, newstream.cz, TZ Lukáš Kovanda.