V souvislosti s chystaným zpřísňováním protipandemických opatření lze čekat tíživý dopad na provozovatele služeb nebo třeba restauratéry nebo hoteliéry. Poskytovatelé služeb či provozovatelé restaurací či hospod se obávají, že jim opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.

Vzhledem k proočkování většiny populace lze předpokládat, že opatření chystaná od příštího týdne, kdy se bude uznávat vstup třeba do restaurace pouze očkovaným a lidem do šesti měsíců po prodělání covidu, odradí od návštěvy provozovny jen menší část populace. Restaurace a hospody tak letos kvůli nyní chystanému zpřísnění v souhrnu přijdou zhruba o pět miliard korun, pokud v nezměněné podobě vydrží zpřísněná opatření až do konce letošního roku.

Nejen restaurace a hotely budou neblaze zasaženy chystaným zpřísněním boje s pandemií. Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že značně nepříznivě dotčený bude celý sektor služeb a tím pádem ekonomika jako celek. Jako stále méně pravděpodobná se jeví aktuální prognóza Evropské komise. Ta pro letošek i přes zhoršení předpovědi stále české ekonomice přisuzuje tříprocentní růst. 

Přitom Česká národní banka letos prognózuje expanzi čítající pouze 1,9 procenta a ministerstvo financí pak 2,5 procenta. Pro příští rok počítá Evropská komise s růstem 4,4 procenta, zato ČNB jen 3,5 procenta a ministerstvo financí 4,1 procenta. Pokud přísnější protipandemická opatření vydrží i po podstatnější část právě roku příštího, je mnohem pravděpodobnější naplnění poměrně pesimistického výhledu ČNB než Evropské komise.

„Ze střednědobého hlediska stojí za zmínku, že Evropská komise ve své nynější prognóze očekává rychlejší konsolidaci českých veřejných financí, než s jakou počítala letos na jaře. V roce 2023 totiž podle ní bude veřejný dluh k HDP činit 46,3 procenta, zatímco ještě na jaře prognózovala 47,1 procenta. Česko by tak podle Bruselu mělo být v roce 2023 sedmou nejméně zadluženou zemí EU. Po Estonsku, Lucembursku, Bulharsku, Švédsku, Dánsku a Litvě. Česko si tedy další lockdowny dovolit může, včetně obnovení kompenzací restauracím, hotelům či poskytovatelům služeb," píše Kovanda.

Největší problém ale nejsou lockdowny z finančního hlediska. Největší ztráty vznikají ze zameškané osobní školní docházky dětí. Tam vznikají dlouhodobě největší ekonomické a celospolečenské náklady. Proto pokud na lockdowny dojde, měly by být mnohem více zacílené – zacílené na vnímavou, zranitelnou populaci, což děti nejsou – než ty dosavadní, zejména právě s ohledem na děti školou povinné.

Zkusme se ale hlavně už opravdu naučit s covidem žít. Vždyť kdo chtěl, je naočkovaný, a čelí tak už celkem zvládnutelným covidovým rizikům. Plošné uzavírky by i proto neměly nastat. Riziko přetížení nemocnic je totiž, doufejme, nižší než loni nebo než na jaře. „Musíme být zkrátka schopni převzít zodpovědnost za své životy a musíme na sebe vzít třeba i více rizika, ať už jako očkovaní či a zejména jako neočkovaní. Děti nemohou být celoživotními oběťmi našeho strachu či neochoty čelit riziku a nutnosti převzít více zodpovědnosti za vlastní život," nabádá Kovanda. Očkování předškolních dětí i v Evropě. Schvaluje se vakcína, která to má umožnit.

Zdroj: ec.europa.eu, lukaskovanda.cz.