Zdravotní stav českých konzumentů piva není celkově dobrý. Dokonce kvůli alkoholu lidé umírají čtyřikrát častěji, než tomu je u uživatelů nelegálních drog.

Závěry studie jsou alarmující

Na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně porovnali nejčastější onemocnění konzumentů piva ve 42 státech a srovnali je s údaji o jejich stravě a životním stylu. Výsledek převzal také uznávaný časopis Food and Nutrition Research, který svůj článek pojmenoval trefně „České zdraví spláchlo pivo“.  „Konzumace piva je nejvíc destruující faktor v české stravě, daleko horší než konzumace jakékoliv potraviny. Alkohol prakticky destruuje vnitřnosti Čechů a zřejmě přispívá také k vysokému výskytu obezity," vysvětluje Pavel Grasgruber, hlavní autor rozsáhlé studie. Grasgruber uvádí, že Česko patří k zemím s nejčastějším výskytem rakoviny tlustého střeva, slinivky či ledvin. A nelze zpochybnit souvislost mezi těmito onemocněními a zvýšenou konzumací alkoholu.

Existuje bezpečné množství alkoholu?

Přední britská zdravotní organizace Royal College of Physicians uvádí, že relativně bezpečné množství alkoholu u mužů je méně než 21 jednotek alkoholu týdně nebo 4 jednotky denně. Hranicí pro ženy je 14 jednotek alkoholu týdně, respektive 3 jednotky denně, přičemž za jednotku se dá považovat přibližně třetinka desetistupňového piva. Doporučuje se také zcela vynechat alkohol nejméně dva dny v týdnu.

Pozitivní vliv piva

Podle pivovarníků má umírněné pití piva pozitivní účinky na lidský organismus. "Střídmá konzumace piva může mít příznivý vliv na prevenci řady civilizačních chorob, snižuje riziko aterosklerózy, snižuje stres, podporuje krevní oběh, trávení a některé složky obsažené v pivu mají protinádorový a antibakteriální charakter," vyjmenovává blahodárné účinky piva Martina Ferencová z Českého svazu pivovarů a sladoven. Doporučená denní dávka piva s ohledem na obsah alkoholu je podle ní dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy.

Jaká strava škodí zdraví

Ze studie vyplývá, že bychom si měli dávat pozor na konzumaci pečiva, ale také obilovin a brambor. Například obiloviny kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici zvyšují hladinu krevní glukózy, což vede vede k riziku vzniku kardiovaskulárních chorob, obezity i cukrovky druhého typu. Vypustit z jídelníčku bychom měli také příliš tepelně opracované a tučné červené maso, což výrazně sníží rizika karcinomu zažívacího traktu. Mezi takové potraviny patří například klobásy a další průmyslově zpracované masné výrobky. Čtěte také: Česká piva jsou zdravější než třeba ta z USA. Zjistěte proč.

Co zařadit do jídelníčku

Studie potvrdila pozitivní zdravotní účinky takzvané středomořské stravy, která se vyznačuje menší spotřebou mléčných výrobků a běžného masa a naopak vyšší konzumací ryb a mořských plodů. Pozitivní vliv na zdraví mají také vyšší podíl ovoce, zeleniny, kysaných mléčných výrobků, oliv a ořechů ve stravě. Samozřejmostí je pak umírněná konzumace alkoholu nebo nejlépe abstinence a více pohybu, kterého Češi mají také málo.

Zdroj: Masarykova univerzita Brno.