Celkem 4 849 včelstev na 849 stanovištích a 667 včelařů eviduje Český svaz včelařů v Praze. Oblíbené je střešní včelaření, úly jsou umístěny už na desítkách míst včetně budovy magistrátu či obchodních center. Zájem o chov včel roste nejen u jednotlivců, ale i u firem a institucí.

Včelařství má v Praze čím dál vyšší oblibu. Český svaz včelařů eviduje v rámci metropole 4 849 včelstev na 849 stanovištích a 667 včelařů. Popularitu získává také střešní včelařství, na pražských střechách se včely chovají na desítkách míst včetně historické budovy magistrátu nebo obchodních center.

„V centru města je takový způsob vedení včelstev velmi atraktivní, ba přímo návodný vzhledem k tomu, že konvenční prostory jsou zpravidla nepříliš dobře dostupné. Takové umístění vyhovuje tedy nejen včelařům, ale soudě z tradičně dobrých výsledků včelařů i včelám. I v centru města a v doletové vzdálenosti jsou dobré možnosti snůšky. To se na kondici a výnosu včelstva vždy pozitivně projeví,“ vysvětluje Richard Těhník z Českého svazu včelařů (ČSV).

„Včelařství je v poslední době u našich klientů velmi oblíbené. Nabízíme jim střešní i zahradní včelaření a v současné době například spravujeme 6 včelích úlů na střeše obchodního domu na pražském Žižkově,“ říká Roman Lipovský, facility manažer společnosti ABIS, která se zabývá integrovanou správou budov.

Umístění úlů ale není vždy jednoduché – je třeba zohlednit okolí budovy, množství kvetoucích stromů a keřů a další faktory. „Je také třeba společně s včelaři prověřit vhodnost umístění z hlediska ochrany včelstva před větrem, sluncem a chladem. Vše samozřejmě konzultujeme s Českým svazem včelařů,“ dodává Lipovský. Střešní stanoviště pro chov včel dnes můžeme najít například na skladu dekorací Národního divadla, Tančícím domě nebo budově ústředí Státní veterinární správy.

Včely se v Praze tradičně chovaly v městských čtvrtích se zahradami, vnitrobloky a starší zástavbou rodinných domů. Oblíbené lokality jsou například Petřín a další zelené plochy a parky na levém břehu Vltavy nebo také okrajové části metropole, kde charakter zástavby nabízí snůšku ze zahrad i polních květin. Právě Praha je pro včelaře i včely atraktivní silnou různorodostí snůškových zdrojů, na rozdíl od jiných lokalit s monokulturními plochami.

V posledních letech včelařství proniká také víc do centra města. „Indukuje se relativně dost zájemců o včelaření, pro které je motivem právě péče o přírodu a ekologii. U firem je snad patrné větší zaměření na poselství takové činnosti směrem k veřejnosti, než je tomu u soukromého sektoru. V obou případech se však často jedná o snahu nějak pomoci planetě," říká Těhník. Právě instituce a firmy si uvědomují potenciál nevyužitých střech rozlehlých budov a chtějí ho využívat pro umisťování včelích úlů. „Vždy se snažíme na začínající včelaře apelovat, aby dobře promysleli, co činí a jaké na takovou činnost mají zdroje nebo odborné kompetence. Pokud si člověk není zcela jistý svým rozhodnutím, lze životnímu prostředí pomoci i jinými aktivitami,” dodává Těhník.

Využívání střešních prostor pro udržitelné aktivity se proto neukazuje jen u včelařství, ale také u rostoucího zájmu o vytváření zelených střech a střešních zahrad. Kromě výsadby květin, které mohou následně včely opylovat přinášejí řadu dalších výhod: chrání před silnými srážkami a přehříváním budov v létě, zlepšují mikroklima, přinášejí energetické úspory díky izolaci a mají ekologické efekty. Zvyšují biodiverzitu ve městě, vytvářejí nové habitaty pro hmyz, ptáky i drobné savce. Zelené střechy také pomáhají zadržovat srážkovou vodu a snižují tak riziko přetížení kanalizace při přívalových deštích.

Zdroj: Český svaz včelařů, ABIS