V základní rovině rozlišujeme omítky vnější a vnitřní. Ty se pak dále dělí podle jejich tloušťky a druhu použitého materiálu.

Vnější omítky

Ty jsou vyrobeny tak, aby byly schopny odolávat povětrnostním vlivům. Bývají většinou zrnitější.

Hrubá vápenná omítka – nanáší se v jedné vrstvě, v tloušťce zhruba 10 – 12 mm.

Hladká vápenná omítka – nanáší se v jedné vrstvě v tloušťce 10 mm, ve dvou vrstvách v tloušťce až 20 mm. Do malty se ještě přidává trochu jemného písku, aby bylo omítku možné zatřít dřevěným dlátem.

Štuková omítka – díky své pevnosti je to nejčastěji používaný druh omítky. Nanáší se ve dvou vrstvách o tloušťce až 15 mm, skládá se z hrubé vápencové nebo cementové malty, k dosažení větší pevnosti. Po nahození základních vrstev se může přidat i sádra.

Minerální škrábaná omítka (břízolit) – je to druh pevné cementové omítky nanášené v jedné vrstvě, a to v tloušťce asi 12 mm. Kromě vápenocementové malty jsou do ní přidány i písek a kousky slídy.

Cementová omítka – je to druh jednovrstvé omítky z cementové malty nanášené v tloušťce 15 až 20 mm.

Umělý kámen – patří mezi nejodolnější druhy vnějších omítek, nejen co se týče povětrnostních vlivů ale i mechanického poškození. Je vyrobena z cementové malty s přidanou kamennou drtí.

Vnitřní omítky

První tři druhy jsou v podstatě shodné s používanými vnějšími omítkami. Dále se již liší. Dále se již liší.

Sádrová omítka – tento druh se pro svůj dokonalý vzhled používá v prostorách, u kterých je potřeba, aby reprezentovaly. Omítka se skládá z vápna a sádry, která slouží jako pojivo. Nanáší se v tloušťce 20 mm, z čehož 15 mm tvoří jádro a 5 mm povrch.

Cementová a vápenocementová zatřená omítka – je používána v prostorách se zvýšenou vlhkostí, nanáší se dřevěnými hladítky v jedné vrstvě o tloušťce až 15 mm.

Hladká cementová omítka – je skoro stejná jako předchozí, jen povrch se zatírá kovovými hladítky, kvůli zakrytí spojů.

Pálená cementová omítka – tato omítka vyniká svou vodotěsností. Tvoří ji 12 mm silné jádro a líc z velmi jemné cementové malty, která se vypaluje za stálého zasypávání cementem a vlhčení vodou.

Stěrková omítka – je vhodná pro hladké povrchy. Nanáší se ve dvou vrstvách ručně nebo strojně pomocí stříkacího zařízení.

Perlitová omítka – má tepelně-izolační vlastnosti. Je vyrobena z cementu, hašeného vápna a expandovaného perlitu.

Speciální druhy

Mezi speciální druhy omítek můžeme zařadit omítky sanační, které se používají k ošetřování vlhkého zdiva. Dále také barytové, které se používají v zařízeních s vysokým zářením (například u rentgenu), protipožární, které chrání konstrukce budov před požárem, akustické, tlumící zvuk, a štukatérské, na kterých je možno vytvořit zdobení.